Něco málo o francouzském víně
|
|
Autor: vEruska | |
Žádná
francouzská rodina nezasedne k jídlu bez vína, protože víno tu patří ke
kultuře stolování. Tyto stolovací a nápojové návyky také vysvětlují, proč
je ve Francii většina vín suchých. Přesto existuje i celá řada vín sladkých,
která se výtečně hodí k dezertům nebo i jako aperitiv, pokud jsou dostatečně
vychlazená. Víno, které bylo v 19.století běžným nápojem, bývalo zpravidla více či méně lehké a jednoduché. Nejlepší vína z obzvlášť ceněných oblastí a mimořádně dobře ošetřovaných sklepů byla určena pro šlechtu, vysoké duchovenstvo a bohaté měšťanstvo. Dnes všeobecně platí zásada, že kvalita má přednost před kvantitou. Zkušenost francouzských vinařů praví, že čím méně je hroznů na vinném keři, tím lepší bude víno. Už v roce 1937 byl založe Národní ústav původních názvů pro vína a destiláty jako nejvyšší instance, jíž přísluší zařazování vín do jakostních kategorií. |
|
Viněta u francouzského vína nás podle přísně stanovených zásad informuje o původu, typu a vlastnostech vína. | |
Appellation d´Origine Controleé (AOC) znamená vína s kontrolovaným názvem původu. Tato vína představují nejvyšší jakostní stupeň. Uvedení tohoto označení tedy zaručuje vysokou kvalitu a pravost značkového vína. Vedle ochranné známky a uvedení pěstitelské oblasti obsahuje viněta i další údaje např. o stáčírně a jejím statutu, obsahu vína v lahvi, indikaci objemového procenta alkoholu… | |
Appellation d´Origine Vin Délimité de Qualité Supérieure (VDQS) znamená původní názvy vymezených vín vyšší jakosti. Pěstitelská oblast je uvedena na vinětě. Pokud vína kategorie VDQS splní vyšší požadavky kladené na vína AOC, mohou být zařazena do této skupiny. | |
Vin de pays znamená místní vína. Tato vína pocházejí z určitých oblastí, které jsou uvedeny na etiketách. Uvádí se buď jméno departmentu původu, nebo produkční oblast. | |
Vin de table je stolní víno. Obchodní značka garantuje stálou chuť, protože tato vína mohou být míchání z vín různých pěstitelských oblastí. | |
Crémant je označení pro kvalitní šumivé víno s Appellation Controleé, které bylo vyrobeno pracnou a časově náročnou metodou tzv.šampanizace. Závazné je zrání v lahvích a minimálně 9ti měsíční skladování lahví s usazeninou po ukončení druhého kvašení. | |
Cuveé je u šampaňského směs ze základního vína různých pozemků, odrůd a ročníků, avšak jedné pěstitelské oblasti. Cuveé určuje charakter a chuť značky. | |
Brut je označení extra suchého šampaňského nebo jiného francouzského jakostního šumivého vína. Chuťové odstíny šumivého vína podle obsahu přidaného cukru se nazvývají sec (suché), demisec (polosuché) a doux (sladké). | |
Blanc de blancs říká, že víno a zejména šumivé víno bylo vyrobeno z bílých hroznů, protože většina šampaňského se lisuje z modrých odrůd s bílou šťávou. Fermentuje se pouze šťáva bez slupek. | |
Chateau - víno ze skutečně existujícího vinařského hospodářství s vlastními vinicemi a budovami pro výrobu vína. Označení je přípustné jen u vín s kontrolovaným původním názvem. Tradičně je používáno v oblasti Gironde. | |
Gru je nejvyšší klasifikace pro absolutně špičkové vinice. V oblasti Bordeaux jsou nejlepší pozemky zčásti už od roku 1855 označovány jako Gru claseé, v Champagni a Burgundsku jsou to Grand cru nebo Premier cru, v Alsasku Grand cru. | |
Mis an bouteille a la propriété nebo mis d´origine nebo mis en bouteille dans la région de production znamená, že toto víno bylo plněno do lahví u výrobce nebo v pěstitelských oblastech a nikde jinde. Tento údaj je uveden na etiketě a na korkové zátce. | |
Primeur a nouveau je označením mladého, čerstvého červeného vína, které se plní krátce po ukočení rychlé fermentace a může se pít po několika měsících. Jako primeur mohou být podávána pouze vína vyšší kvality a místní vína. Stolní vína nesou označení nouveau. | |
U francouzských vín nehraje ročník mimořádnou roli, protože réva všeobecně mívá dostatek slunce a roste v ustáleném klimatu. Pro chuť francouzských vín je důležitá teplota, v níž jsou podávána. Buket a chuť se mohou plně rozvinou pouze při správné teplotě, kdy víno ze sebe vydává to nejlepší. Sladká bílá a likérová vána, šumivá vína a šampaňské se podávají při teplotě mezi 6-8 stupni Celsia, suchá bálá a růžová vína s teplotou 8-12 stupňů Celsia, lehká červená vína kulatá a s ovocným aroma s teplotou 10-12 stupňů Celsia, bohatší a těžší červená vína při pokojové teplotě tj.15-18 stupňů Celsia. Mladá vína se podávají většinou studenější než vína stará. | |