HLAVNÍ STRANA - rozcestník článků a receptů

 
Jak je to s tím pivem?
Autor: Tomáš Mozer
 
Pokud se chcete věnovat vaření piva profesionálně, je třeba zakoupit profesionální minimini
zařízení jako varnu, vystírací i rmutovací káď ležácky cylindricky tank a jiné. Musíme mít i
"náduvník" a humno, kde se slad namáčí i hvozdí. Toto vše je jednak velmi náročné na prostor
(cca jeden větší sklep) a i pořizovací cena není zanedbatelná. Zde je možno uvařit od 100 do 500
litrů piva, podle velikosti zařízení, které zvolíte.

Druhá možnost je vařit pivo z polotovar (uhvozděný slad, chmelový extrát).

Třetí možnost je ta, že za vás udělají všechno pivovary či sladovny. Koupíte si prostě konzervu a z té pivo uvaříte. Ale pozor !!! Žádná blička ! Renomované firmy jak evropské tak zámořní nabízejí nepřeberné množství výrobků, kdy zákazník je na vážkách co si vybrat. Příprava je jednoduchá. Ve 2 l konzervě je velmi kvalitní sladový extrát toho jistého pivovaru s již vmíchaným chmelovým extraktem. Náplň se vlije do 25 litrové nádoby, doplní se cukerným roztokem a pitnou vodou. Nakonec se přidají pivní kvasinky, které jsou specifické pro ten jistý pivovar a nádoba se umístí do pokojové teploty ke kvašení. Po týdnu máme vykvašeno, protože cukerný roztok a sladový extrát je přeměněn na alkohol. Následuje stáčení a ležení piva. Pivo se stáčí do lahví, je kalné a bez chuti. Do každé láhve se přidá lžička cukru, láhve se zakorunkují a pivo se nechá 2 měsíce ležet. Pivo leží i když prakticky stojí tak, že prvních 14 dní je v pokojové teplotě a pak leží v chladu. Po 2 měsících se pivo vyčistí a díky cukru, který do sebe natáhne kysličník uhličitý. Následuje degustace. Na dně láhve jsou usazené kaly a tak je záhodno nalévat pivo do sklenice velmi opatrně. Některá piva jsou však velmi pěnivá a tak se mi osvědčil způsob nalévání piva do litrového džbánku z čirého skla.
 
Ještě bych se rád vrátil k těm polotovarům. Hvozděný a již drcený slad se běžně prodává v obchodech k tomu určených a chmelové šišky či extrát také býval od nás a dne ho nahrazuje chmel australský a anglický. Aby výrobci pivních ingrediencí svým zákazníkům ještě více ulehčili výrobu piva, vyvinula jistá anglická firma geniální soudek, který si nechala patentovat. Soudek je z tvrzeného plastu o obsahu 30 litrů, má široké nalévací hrdlo s hermetickým uzávěrem, tlakovací ventil, plovoucí samospádové vedení a výčepní zařízení. Cena v Norsku se pohybuje okolo 1000 Nk. Je to však investice, která se vyplatí. V soudku se děje všechno současně a výsledný nápoj se čepuje přes plovoucí filtr, který nedovolí natáhnout kaly ze dna. Tlak v nádobě při čepování finálního výrobku mohou zajišťovat sifonové bombičky.
 
Jak jsem již předeslal, konzervy jsou z celého světa a druhy piva na desítky. Plzeňské, mexické, australské, bitter, mild, mildstout lager, ale atd. Na závěr piva se musím zmínit, že se konají řádné soutěže jak místní tak mezinárodní, že existují spolky a organizace, které zadávají finální výrobky k posouzení a že dokonce existuje Norská soutěž o nejlepší doma uvařené pivo.